Tajemství ukryté v názvu
Zjistit přesný původ jména naší domovské řeky je úkol téměř nadlidský. Útržky v historických pramenech sice napovídají, ale jasný důkaz chybí. Tvrzení, že jméno řeky převzali Slované od starých Keltů, zůstává krásnou hádankou. Frankové řece říkali Iser, Bavoři Isar, Frízové Jizer a podle některých teorií leží kořen slova až v prastaré indičtině, kde znamenal jednoduše „rychlý“.
Dlouhé spory o to, kde Jizera vlastně pramení, rozsekal až rok 1845. Tehdy byl za hlavní pramen uznán ten na polské straně Jizerských hor – náš český pramen vyvěrá na svahu hory Smrk v nadmořské výšce kolem 1 000 metrů.
Od horské bystřiny po klidný soutok
Jizera měří úctyhodných 164 kilometrů. Na svém horním toku je to dravá horská bystřina, která se postupně mění v mírnou, klidnou řeku. Během své pouti posbírá sedm levostranných a dvacet pravostranných přítoků. Svou životní cestu končí v Lázních Toušeni, kde její vody definitivně pohltí Labe.
Řeka byla odjakživa vyhlášeným rybím rájem. Horní tok tradičně obývají pstruzi potoční, lipani a vysazení siveni američtí. Tam, kde se břehy začínají lemovat travnatými loukami a keři, se druhová pestrost dramaticky zvyšuje. Pamětníci by mohli vyprávět – kronikář Václav Rudolf například v roce 1910 uvádí běžný úlovek „15 štik za den, z nichž mnohé měly přes 3 kila“.
Zajímavostí je, že ačkoliv byli v 17. století lososi v celém Polabí naprosto běžní, Jizeře se vyhýbali. Stará pověst tvrdí, že to bylo kvůli hojnosti zlata a drahých kamenů v jejím korytě, které lososům nesvědčily.
Svědek velkých dějin
Jizera nebyla jen zdrojem obživy, ale i němým svědkem historických zvratů. Pravděpodobně k ní odkazují zápisy o vpádu Franků po roce 805, kdy u jejích břehů proběhla velká bitva a kroniky poprvé zmínily jméno českého vůdce Goriveje (patrně Bořivoje). Později, 3. června 1468, na soutoku Jizery a Labuňky hrdinně porazil Jindřich z Michalovic se svou selskou domobranou křižácká vojska.
Křišťálový unikát
Jizera je klenot mezi českými řekami. Je naprosto výjimečná. Přestože nemá obrovské množství přítoků, dokáže si držet svou sílu. Na jaře sice spolehlivě odvádí vodu z tajícího sněhu a bleskových přívalových dešťů z hor, což občas přináší povodně, ale její skutečné kouzlo leží jinde.
Jizera je napájena mohutnými, hlubokými podzemními prameny. Ty filtruje masivní štěrkopískové podloží a křišťálově čistá voda vyvěrá v obrovském množství přímo do říčního koryta. Tento unikátní přírodní filtr provází řeku od Kozákova přes Turnov a Mladou Boleslav až po Káraný, kde dává čistou vodu milionům lidí.
Z historických pramenů zaznamenal Jan Bačina, předseda MO